Asi před týdnem jsem se jel večer projet na motorce po Cali. Neměl jsem co dělat a chtěl jsem si pročistit hlavu. Na jednom semaforu stála mladá paní. Zrovna když chtěla přejít, naskočila červená. Mladá paní se na mě mile usmála a já začal přemýšlet nad tím, co by na jejím místě udělala Češka. No co, nadávala by. „Zatraceně, ta červená musí naskočit zrovna když chci přejít, to se mi snad zdá“. Začal jsem přemýšlet, kdy se mi vlastně tady stalo, že na mě byl někdo vysloveně nepříjemný, nebo bych dostal někde ve městě dokonce přes „hubu“. V Kolumbii nikdy. Všichni jsou přátelští a konflikty a rvačky nevyhledávají. Za celou tu dobu (3 roky) jsem viděl jen tři menší šťouchačky, většinou o nějakou dámu. Naopak doma v ČR si s každou návštěvou hospody/baru/diskotéky říkám o přesdržku od nějakého místního „Vandamma“. Ale proč tomu tak je? V čem se vlastně Kolumbijci a Češi liší?
Češi |
Kolumbijci |
|
Negativa |
||
|
|
|
Pozitiva |
||
|
|
|
Neutrální |
||
|
|
|
| Typický čech je nejen šikovný kutil a cestovatel, ale také parodie na všeználka. Je pesimista ač se nemá vůbec špatně. | Typický kolumbijec je jako tažné zvíře. Celý život pracuje a na sebe příliš nehledí. I přes to je pozitivní a přátelský. | |
Výsledek |
||
| Je to nerozhodně! Máme spoustu negativních, ale také hodně pozitivních vlastností. Takže abych to shrnul. Kdyby to šlo, vzal bych kolumbijskou usměvavost a vstřícnost a narouboval ji na pracovitost a šikovnost Čechů. To by se nám to ale krásně žilo! | ||
Poznali jste se? Jste jiní? Zapomněl jsem snad na nějaké naše hříchy či ctnosti? Napište do komentářů!
A teď to hlavní: buďte pozitivní, neurážejte se, ale usmívejte se jako Kolumbijci! Život máme jen jeden, tak si ho užijme a buďme na sebe milí! Však se v té naší malé zemičce nemáme vůbec špatně.